Co zasadit do truhlíku na terase

Co zasadit do truhlíku na terase

Terasa je náročnější místo než záhon. Kořeny mají tolik zeminy, kolik jim dáme, v létě se truhlík nahřívá ze všech stran a v zimě promrzá i odspodu. Otázka „co zasadit" jsou proto ve skutečnosti otázky dvě: jaká rostlina a do čeho ji zasadit. Ta druhá se obvykle přeskakuje, a přitom rozhoduje o tom, jestli osazení přežije první sezónu.

Níže najdete obojí: návrhy rostlin rozdělené podle toho, co od terasy čekáte, a konkrétní objemy truhlíků, ve kterých mají tyto rostliny šanci vyrůst.

Nejdřív objem, potom druh

Nejčastější chyba je vybrat rostlinu podle vzhledu truhlíku, a ne podle množství zeminy uvnitř. Orientačně:

Dvě čísla z této tabulky se snadno pletou, a proto je dobré je oddělit. Naše květináče mají vyjímatelnou plastovou vložku o objemu 18 l (kbelík 30 × 30 cm) a větší modely berou dvě nebo tři takové vložky. 36 a 54 litrů jsou součty ze samostatných komor, ne jeden kořenový bal — jedna rostlina má k dispozici 18 litrů bez ohledu na to, jak velký je truhlík. Větší model tedy dává místo pro více rostlin vedle sebe, a ne pro větší kořen.

Odtok závisí na řadě. Vložka 18 l v zahradních květináčích má otvory udělané z výroby — nemusíte dělat nic, misku dokupujete zvlášť. U balkonových truhlíků (6,8 / 11 / 14 l) jsou vložka a miska jedním dílem: misku odepněte a otvory ve vložce si vyvrtejte sami, jinak se voda zastaví a kořeny shnijí.

Samotná vložka dělá mimochodem tři věci najednou: dřevo nemá trvalý kontakt s mokrou zeminou, rostlinu lze přesadit bez rozebírání truhlíku a na zimu se vložka dá vyjmout a přenést.

Praktické pravidlo: pokud váháte mezi dvěma velikostmi, vezměte větší. Rostlina v příliš malém truhlíku potřebuje v horku zálivku každý den, ve větším každý druhý až třetí.

Celoroční rostliny — terasa vypadá dobře i v únoru

To je nejčastější očekávání od terasy a zároveň nejtěžší na splnění, protože rostlina musí přezimovat v truhlíku, ne v zemi.

Pokud chcete jen porovnat, níže je totéž v jedné tabulce. Popisy jednotlivých rostlin jsou pod ní. Každé z nich stačí jedna vložka 18 l, takže sloupec, který výběr skutečně rozlišuje, je zálivka.

Jehličnany a stálezelené rostliny

Jalovec plazivý a jalovec sloupovitý — nejshovívavější. Snesou sucho, mráz i plné slunce. Sloupovité odrůdy vypadají dobře po stranách vstupu na terasu, plazivé u okraje truhlíku, kde přepadávají ven. Minimálně 18 l.

Túje Smaragd — klasická volba na zelenou clonu. V truhlíku roste pomaleji než v zemi, což je tady spíš výhoda. Stačí jí jedna vložka 18 l, ale kořenový bal je pak malý, takže zálivka musí být pravidelná — je to druh, který dává sucho najevo nejrychleji, hnědnoucími konci větviček.

Zimostráz — snese tvarování do koule nebo kužele a dobře vypadá v opakovaném rytmu několika truhlíků. Stříhá se dvakrát za sezónu: po prvním přírůstku v květnu a ještě jednou v srpnu, nejlépe v zatažený den, protože čerstvě řezané listy spálí slunce. Pozor na zavíječe zimostrázového: u nás má dvě, v teplých letech tři generace, a housenky přezimují v zápředcích uvnitř keře — prohlížet je proto třeba od dubna do září, a to dovnitř koule, ne jen na povrch. Pokud to nechcete hlídat, stejný efekt tvarovaného tělesa dá cesmína japonská (Ilex crenata) nebo zimolez lesklý (Lonicera nitida), na které zavíječ nejde.

Brslen Fortuneův — stálezelený, s bíle nebo žlutě lemovanými listy. Dobrý do stínu a polostínu, kde jehličnany působí smutně.

Cesmína — lesklé, ostnité listy a červené plody, které vydrží celou zimu. Roste pomalu, takže dlouho drží tvar; potřebuje chráněné stanoviště, protože mrazivý vítr jí listy spálí. Při koupi si přečtěte popis odrůdy: cesmína je dvoudomá rostlina a plody nasazuje výhradně samičí exemplář, a to jen tehdy, když roste poblíž samčí opylovač. U dvou truhlíků u vchodu je nejjednodušší vzít samosprašnou odrůdu, například 'J.C. van Tol'.

Pieris japonský — stálezelený, na jaře vyráží červené přírůstky, které vypadají jako květy. Vyžaduje polostín a kyselou zeminu — do vložky dejte substrát pro rododendrony, v běžném zahradním žloutne mezi žilkami listů. U jižní stěny bude trpět a květnové mrazíky mu dokážou spálit mladé přírůstky, takže se mu hodí chráněné místo.

Smrk omorika v zakrslé odrůdě a borovice kleč — dva jehličnany s kompaktním, nepravidelným habitem, pokud hledáte něco jiného než sloup. Obě snesou mráz i vítr a oběma stačí jedna vložka, protože rostou pomalu.

Okrasné trávy

Dochan psárkovitý a ozdobnice čínská dávají terase pohyb a drží strukturu i v zimě — suchá květenství neřežeme až do jara. Obě mají rády slunce a oběma stačí jedna vložka, s tím rozdílem, že ozdobnice ve větších odrůdách ji zaplní za dva až tři roky a pak je potřeba ji rozdělit.

Ostřice se osvědčí ve stínu, kde většina trav selhává.

Z této trojice snáší dochan zimu v truhlíku nejhůř — neškodí mu ani tak mráz, jako mokrá zima bez sněhu při promrzlém balu. Pokud truhlík stojí v místě, kde se drží voda, obalte jej netkanou textilií nebo zvolte ozdobnici či ostřici, které jsou v tomhle spolehlivější.

Trvalky, které zůstávají přes zimu

Levandule — slunce, propustná zemina a žádná stojatá voda. Je to rostlina, která hyne spíš od přelití než od mrazu. Po odkvětu zkraťte výhony zhruba o třetinu, ale neřežte do zdřevnatělé, bezlisté části — z holého dřeva už levandule nevyrazí a zůstane s dírou po zbytek života. Rozchodník odpustí zapomenutou zálivku. Bohyška je jedna z mála efektních rostlin do hlubokého stínu, i když v zimě úplně zmizí a vyráží až koncem dubna — do května vypadá truhlík prázdně.

Sezónní rostliny — když vám jde o barvu

Letničky kvetou intenzivněji a déle než cokoli celoročního, ale musí se sázet každý rok.

Muškát a surfinie jsou nejjistější volby na slunnou terasu — kvetou od května do mrazíků. Begónie a fuchsie kvetou v polostínu a stínu. Oleandr a lantana dodají terase středomořský ráz, ale v zimě musí do světlé místnosti s teplotou několika stupňů — přesně tady vyjímatelná vložka ušetří stěhování celého truhlíku.

Letničkám stačí 6,8–14 l, tedy balkonový truhlík. Při sázení několika rostlin vedle sebe počítejte zhruba 3–4 litry zeminy na kus.

Terasa krytá před sousedem

Pokud je terasa vidět zvenčí, roli zástěny přebírají popínavé rostliny — potřebují ale oporu. Květináč s mřížkou to řeší jedním prvkem: nádoba a mřížka jsou jedna konstrukce, takže není třeba nic kotvit do stěny ani zatloukat do dlažby.

Osvědčí se tu: plamének (kvete efektně, má rád chladné kořeny — vyplatí se zastínit ho nižší rostlinou), zimolez (rychle zaroste, večer voní) a břečťan jako celoroční řešení do zastíněných míst.

Dvě poznámky z praxe. U plaménku volte odrůdy ze skupiny viticella a drobnokvěté — v omezeném objemu zeminy si vedou lépe než velké velkokvěté hybridy a méně často chytnou vadnutí výhonů. Břečťan veďte po mřížce, ne po samotné fasádě: příchytné kořínky drží velmi pevně a při odtrhávání strhávají omítku.

Naše květináče s mřížkou mají celkovou výšku 112, 132 nebo 157 cm — počítanou i s bednou, ne samotnou mřížku. Šířka se volí zvlášť, počtem vložek: 36 cm při jedné, 67 cm při dvou a 98 cm při třech. Nejvyšší verze, 157 cm, je dostupná jen v nejužší šířce. K zarostení mřížky v plné šířce 98 cm jsou obvykle potřeba dvě popínavé rostliny.

Přezimování — tady osazení nejčastěji končí

Rostlina přezimující v truhlíku je na tom hůř než táž rostlina v zemi: kořenový bal promrzá ze čtyř stran místo z jedné. Čtyři věci, které skutečně pomáhají:

1. Přisuňte truhlík ke stěně a postavte jej na podložku. U stěny je o několik stupňů tepleji a výrazně méně fouká, a mezera pod dnem odřízne mráz jdoucí od dlažby terasy. Dobře se osvědčí vozík na kolečkách, protože usnadní přesun truhlíku na chráněné místo.
2. V zimě zalévejte v nemrazivých dnech. Stálezelené rostliny odpařují vodu po celý rok. Nejčastější příčinou uschnutí jehličnanu „na mrazu" je prostě nedostatek vody. Nejnebezpečnější je únor: slunce už hřeje, rostlina odpařuje, ale bal je zmrzlý a nemá čím ztráty doplnit. Proto stálezelené v tu dobu nestavte na plné slunce nebo je zastiňte netkanou textilií.
3. Chraňte, ale neuzavírejte. Netkaná textilie kolem truhlíku ano. Fólie ne — pod ní se drží vlhkost a kořeny hnijí.
4. Nenechávejte vodu v misce. Zmrzlá voda pod truhlíkem je nejkratší cesta k roztržení kořenového balu.
5. Nemrazuvzdorné druhy přeneste dovnitř. Oleandr, lantana a oliva na terase nepřezimují bez ohledu na krytí — ty musí do místnosti.

Zemina a zálivka

Jaký substrát, jak často zalévat a čím hnojit — to jsme popsali zvlášť, včetně výjimek pro vřes a pro levanduli, v článku co zasadit do truhlíku. Tady dvě věci, které se týkají právě terasy.

Zalévejte ráno. V poledne se velká část vody odpaří, než se dostane ke kořenům, a zálivka večer nechá listy mokré na celou noc, což nahrává houbovým chorobám. Kapka vody na listu rostlinu na slunci nespálí — to je mýtus — ale ranní zálivka je stejně nejúčinnější.

Keramzit odtok nenahradí. Vrstva 2–3 cm pomáhá, ale jen tehdy, když má voda kudy odejít. V těsné nádobě se voda prostě zastaví na její úrovni.

Časté dotazy